dědečkova fotografická dílna
 
kontakt       ceník       nabídka  
 
 Úvodní řeč PhDr. Petra Wagnera k SALÓNU:
   Statečné dámy, krásní metrosexuální pánové;
sešli jsme se dnes na tomto místě abychom opět vzdali hold umění. Chtěl bych se zde zmínit o dvou okruzích – o předmětu této výstavy a o kulturních vztazích Frýdku-Místku a Paříže.
   1. Když mne před časem Ivan Korč požádal, abych tuto exhibici zahájil, byl jsem zvědav, co bude hlavní motto našeho dnešního setkání. Bylo mi tajuplně sděleno, že to přece bude to, co máme všichni nejraději. Naivně jsem si myslel, že ve Frýdku-Místku bude konečně výstava o pivu, nebo dokonce VÝSTAV PIVA!
Jak se však posléze ukázalo a jak se nyní přesvědčíme, Ivan vymyslel téma, které je ještě přitažlivější než pivo. Ano, je to výstava o tom, co adolescenti malují téměř na každém rohu jen co se ve škole proberou základní osově symetrické geometrické obrazce a co si jistá francouzská firma dokonce zvolila za své logo. Nechci spekulovat proč... Tolik tedy k prvnímu tématu.
   2. Jak se Vám teď pokusím dokázat v druhém okruhu tohoto krátkého úvodu, mezi Frýdkem-Místkem a Paříži existují dlouholeté kulturní a umělecké vztahy v oblasti výtvarného umění a mnohdy i překvapivé paralely.
Co se kulturní vyspělosti našeho dvojměstí týče a srovnání s cizími metropolemi týče, již v roce 1998 místní rodák, muzikolog, kontráš (rozuměj hráč na houslové kontry v SLPT Ostravica – tedy nikoli tajemný muž v koženém kabátě), můj kamarád Ladislav Hoskovec ve své diplomce HUDBA VE FRÝDKU PŘED ROKEM 1800 poukázal na bohatý kulturní život Frýdku, kulminující za hrabat Pražmů a Oppersdorfů, který byl téměř srovnatelný s  arcibiskupskou Kroměříží a na kontakty muzikantů opačným směrem, vedoucí až do Krakowa či Dolnoslezského i Hornoslezského Hlohovů (Glogów).
Co se pak výtvarného umění týče, dovolím si připomenout několik základních faktů. Epochu Klasicismu ve druhé polovině 19. století završil výtvarný sloh zvaný akademismus, s typickými rysy „dokončenosti“ výtvarných prací a jejich „hladkostí“. Francouzská Akademie výtvarného umění (L’Académie des Beaux-Arts, od r. 1793 přejmenována na Školu výtvarného umění (L’Ecole des Beaux-Arts) se svými 50 členy, z nichž bych chtěl připomenout alespoň William-Adolphe Bouguereaua, Thomase Coutura, či asi nejslavnějšího Ingrese, pořádala již od r. 1737 v Apolónově salonu (Salon d’Apollon) v Louvru výstavu pod stejným názvem jako je výstava tato, čili Salon. I frýdecko – místecký Klub výtvarníků užívá pro svou výroční výstavu stejný název jako pařížští kolegové. Akademismus pak byl cca od r. 1880 vystřídán slohem, kterému se dodnes posměšně říká podle záliby v koňských ocasech na přílbách pařížských hasičů „Hasičské umění (L'art pompier)“. Šlo o alegorické personifikace (i zde uvidíte portréty) a styl i díla jsou asi stejně dekadentní, jak je uvidíte také na této exhibici. Inu, jak říkával klasik marxismu-leninismu Béďa Engels: „Dějiny se opakují a vždy jako fraška“. A tyto umělecko-historické a kulturně-zeměpisné paralely se v našem městě zakořenily tak hluboce, že dodnes často slýcháváme, když se setkají dva naši spoluobčané, zjišťovací otázku: „paříš?“ - - - - -
Děkuji za vaši pozornost!
Petr Wagner

výstava ze zbytků odstínů šedi
 
   TO
 
Vzhledem k vystaveným artefaktům,
nedoporučuje se vstup nedospělým a zvířatům!


autoři
Jiří Vyvial
Václav Šípoš
Michal Popieluch
Milan Oboda senior
Ivan Korč
Lukáš Oboda
Vítek Adamus
Luděk Pavlas
Zdeněk Tichopád
Lukáš Horký
Patrik Pavlačík

Marcela Sárközi
 Robert „Gagin“
Milan Oboda junior

Štěpán Mleczko
Jaromír Kutálek
Petr Wagner
Petr Korč
Kryštof Korč
Alice Vágnerová

Jiří Ručka
Kamil Typovský

Dalibor Valášek
Miroslav Žiška
Michaela Kolaříková
Alexander Mosio
Darek Štalmach
Branko Biščan „in memoriam

Ivo Pokluda

... vernissage salon v hospodské galerii U Černého kocoura v Mistku-Frydku 7. května 2015
 ‚milujeme porno‘ tady 
... nezdá-li se ti TO dostatečně distingované, napráskej TO ZDE  

výstavy tady 
 


X